#27: Olga Zhaldak

jizerské *ticho

Ze všeho nejdřív bych se vám rád všem omluvil za nižší kvalitu zvuku, která je způsobená tím, že mi z nějakého důvodu nenahrával jeden mikrofon. Dobrou zprávou je, že to byl ten, který měl nahrávat mě, takže host nejnovějšího dílu Olga Zhaldak je slyšet naprosto krystalicky. A moje kecy zas až tak moc slyšet nemusíte. Tímhle intrem jsem tak trochu zamluvil to, že jsem víc než půl roku žádný podcast nenatočil. Důvod je jednoduchý – tak nějak mě při tom všem na to úplně přešla chuť. Nejdřív covid a teď válka, o které jsem byl prostě přesvědčen, že k ní NIKDY nemůže dojít… Ale došlo a my teď v přímém přenosu sledujeme, jak se nám život doslova mění před očima. Samozřejmě je to ale úplné nic ve srovnání s tím, co v této chvíli zažívají Ukrajinci. Ať už doma nebo v zemích, kam miliony z nich byly nuceny utéct. Naštěstí se jim u nás dostává naprosto skvělého přijetí, když ukrajinským uprchlíkům kromě státní správy a neziskových organizací pomáhá také obrovské množství dobrovolníků. Patří k nim i Olga, která opustila Ukrajinu už v roce 2015, krátce po ruském obsazení Krymu a Donbasu. Od té doby žije v Liberci, kde jste ji prostě nemohli minout. Pokud teda občas zavítáte do místní svaté trojice: Bistro Široká, Stereo a Vokno. Většinou jako obsluhu za barem, ale taky často před barem a v poslední době také jako DJku. A to nejen tam, ale i na spoustě jiných místech včetně Shotgunu nebo Ankali. Kromě toho Olga ještě stačí studovat, ale v poslední době především pomáhat své rodině, kamarádům a známým zachránit se před genocidou, které se na Ukrajincích právě dopouští ruská armáda. O tom všem jsme si s Olgou povídali v novém podcastu, který si můžete poslechnout právě teď!